V první řadě si zkusme vyjasnit, co znamená samotný pojem pryž a co znamená samotný pojem guma.
Pryž jako taková vzniká vulkanizací kaučuku, která je podporována teplem a katalyzátory, což jsou urychlovače. Tato reakce je podpořená vulkanizačním činidlem, kterým je v tomto procesu síra. Zde se utváří jeden z prvních parametrů pryžových, nebo chcete-li, gumových podložek a tím je objemová hmotnost (tvrdost). Čím více vulkanizačního činidla a čím delší je proces vulkanizace, tak tím větší objemovou hmotnost poté výsledný produkt má. Čím větší objemová hmotnost, tím větší je poté tvrdost produktu.
Nyní jsme se dostali do fáze, když už začíná pryž (guma), nabývat podoby v pevném skupenství, protože přírodní kaučuk je za tepla lepivý a v tekutějším skupenství. Následně je materiál upravován podle individuálních potřeb každé jednotlivé položky.
Další možnosti je výroba z recyklované pryže např. z pneumatik, kdy po předchozích úpravách recyklované pneumatiky se postupnými procesy rozloží až na drobná zrnka granulátu. Následně se smíchává s dalšími ingrediencemi a za působení veličin, jako je tlak a teplota může vzniknout velký plát, který je připraven na různé další úpravy, jako je řezání, nebo sekání.
Jak se v tomto procesu liší zpracování gumy od zpracování pryže?
Neliší, protože pryži se lidově řečeno říká guma, a to proto, že se v minulosti zjistilo to, že upravená pryž s příměsí sýry se dá používat na gumování, tedy od německého slova "Gummi".
Od té doby se pryži lidově řečeno říká guma a lidé mohou mít pocit, že se jedná o dvě odlišné věci.
Abychom si tedy odpověděli na naše původní otázky, tak mezi pryžovou podložkou a gumovou podložkou není žádný rozdíl. Není ani žádný rozdíl mezi označováním položek, jako například:
pryžová dlažba vs. gumová dlažba
pryžová deska zámková vs. gumová zámková dlažba
pryžová venkovní dlažba vs. gumová venkovní dlažba
